MARTIN GOLEC

- archeolog a jeskyňář v jedné osobě.

Pedagog Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Mgr. Martin Golec, Ph.D. je absolventem UAM FF MU Brno, kde pracoval jako odborný pracovník do roku 2007. Od roku 2012 pracuje jako odborný asistent na KHI UPOL. Specializuje se na starší dobu halštatskou na Moravě. Zajímá se dále o speleoarcheologii Moravského krasu, především o jeskynní svatyni v Býčí skále.
Ve svých výzkumech se věnuje novým výkladům a souvislostem nálezů v jeho milované Býčí skále a Křtinském údolí. Martin je také poutavým vypravěčem. Se svými poznatky se přijede podělit na Rajbas a nadšení, s jakým je dokáže předávat dál, si nenecháváme pro sebe. Jeho přednáška je plná entuziasmu, nádherných fotografií, map, obrazů, využívá srovnání se souvislostmi, které známe ještě z hodin dějepisu. Dokáže o odborných poznatcích mluvit jazykem blízkým i v archeologii amatérským posluchačům.

Býčí skála je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství. Jméno souvisí patrně s kultem býka a jeskyně si ho vysloužila dávno předtím, než zde byla v roce 1869 nalezena soška bronzového býčka. Podle nejnovějšího archeologického výzkumu byla jeskyně zasvěcena bohyni plodnosti. Co se zde opravdu událo je stále předmětem spekulací, ale je pravda, že zde bylo nalezeno mnoho částečně spálených lidských kostí, bronzových i železných předmětů a další poklady. Kromě bronzových předmětů spojujících nálezy z halštatskou kulturou, zde byla nalezena kovárna a železné sekery Skytů. Nejznámější Wankelova teorie hovoří o krutém pohřbu s lidskými oběťmi, další teorie o rodové válce, či vyhlazení kultovního místa, nebo přepadení a pobití obchodníků.

„Býčí skála je jedinečná jeskyně, lidé ji využívali po celá staletí, ba co více tisíciletí. Podle poslední revize se zde nachází pozůstatky hned ze sedmnácti historických období od paleolitu po dnešek. Jen v době halštatské sloužila jeskyně jako polyfunkční prostor jeskynní svatyně. Lidé zde podle současných poznatků pohřbívali své mrtvé, pravděpodobně dočasně bydleli, jeskyně však sloužila také jako dílna a ukládali sem dary v podobě předmětů. Zastávala tehdy podobné funkce jako dočasná vesnice“


(sobota 25.11., Dělnický dům; sál S2 "scéna KOTLÍK" v 16:00 hod., MARTIN GOLEC: FENOMÉN BÝČÍ SKÁLA)

Býčí skála byla svatyní
Tajemná Býčí skála